Životnost gabionů

Jakou životnost mají gabiony, respektive gabionové ploty? Na základně informací od našich dodavatelů, realizátorů, vědeckých pracovníků a především našich praktických zkušeností, se Vám pokusíme přiblížit faktory, které hrají významnou roli v životnosti gabionů samotných i jednotlivých gabionových košů.

Faktory ovlivňující životnost stavby

To jestli se stavba poruší, nezávisí pouze na jejím provedení, ale především také na kvalitě použitých materiálů, tedy především na kvalitě gabionových sítí.


Povrchová úprava materiálu

Naše firma vyrábí sítě (koše) s povrchovou úpravou Bezinal/Crapal, tvořenou směsí zinku a hliníku. Konkurence, která má podobu například poplastovaných sítí má velkou nevýhodu v tom, že při zničení plastových pouzder se odhaluje čistě pozinkovaný drát. Pokud se tedy obal poruší, hrozba poničení a koroze závratně roste. U gabiónových košů vyrobených ze sítí s povrchovou úpravou může takováto situace nastat hlavně ve svárech. Aby se těmto situacím zamezilo, udržuje se neustálý dozor nad výrobním procesem, a sítě jsou testovány ve velmi těžkých podmínkách (například zkouškou v solné mlze).

Prostředí, ve kterém se nachází

Pokud jde o samotný ochranný povlak, roli zde hraje několik významných faktorů. Je to: míra znečištění SO₂ a úbytek zinko-hliníkového povlaku v gramech na m² za rok.

Míra znečištění což je vlastně korozní agresivita se rozděluje do několika kategorií, a sice C4,C3,C2 a C1 od nejagresivnějšího po nejmírnější. Na mapě níže, můžeme vidět barevně odlišené oblasti, které vyjadřují úbytek zinku v gramech na m² za rok. Úbytek zinku za rok

V minulosti byla Česká Republika a Slovensko zařazena místy až do kategorie C4 nicméně dnes se běžně uvádí C2.
Ztráta zinku tedy bude dosahovat hodnot mezi 6,6 a 7,5 g/m² za rok. Zde si je však třeba uvědomit, že se jedná pouze o zinek a ne o směs zinku a hliníku, který používáme na našich gabionových sítích.


Úbytek ochranné vrstvy

Dalším určujícím faktorem je, jak jsem již zmínil úbytek ochranné vrstvy. Pro lepší znázornění si můžeme říct kolik je úbytek zinku a jaký je to rozdíl vzhledem k úbytku povrchu Bezinal.

Úbytek zinku, se totiž dá měřit pomocí zkoušky, u které sledujeme, kdy zinkové povrchy začnou korodovat. Z těchto informací se poté odvozují, ztráty ochranné vrstvy, která je o několik tříd kvalitnější a to slitiny zinku a hliníku. V prostředí se znečištěním kategorie C2 by ubýval zinkový povrch rychlostí 4-8 g/m² za rok. U ochranné vrstvy o velikosti 350 g/m² by tak výdrž činila 40-80 let, což je tedy v průměru let 60. Podle praktických zkušeností a testů v solných komorách je vrstva složená ze slitiny zinku a hliníku o 50% odolnější.

Můžeme tedy tvrdit, že při velikosti vrstvy 350 g/m² vydrží gabionová síť nebo gabionový koš s ochrannou Bezinal/Crapal průměrně asi 90 let.

Test gabionových sítí v solné komoře

Výše uvedený graf znázorňuje množství hodin, které vydržel zinkový povlak v porovnání se zinko-hliníkovým před tím, než více jak 5 % z celkového množství zkorodovalo. Můžeme vidět, že zinkový povlak o velikosti 350 g/m² vydrží v solné komoře asi 750 hodin. Směs zinku a hliníku naproti tomu vydrží při tloušťce 350 g/m², tedy tloušťce kterou deklaruje i naše firma něco kolem 4000 hodin. Je však třeba mít na paměti, že se jedná pouze o potažený drát a ne již svařené sítě. U svařovaných sítí je nejrizikovějším právě místo sváru, kde se při špatném nastavení může povlak tenčit a stát se tak náchylnější ke korozi.

Vloženo